Do svého plánu započítejte i neúspěch
Jedno je na sto procent jisté: dopustíte se chyb. Ať si naplánujete cokoliv, nepodaří se vám vše splnit. Když o tom víte, můžete s tím počítat. Můžete si předem připravit plán, co pak.
- Jste pozváni na zabíječku. Jíst, či nejíst? To je otázka.
- Zjistíte, že se vám nechce jít na trénink.
- Pracovní problém znemožní, abyste šli na oběd.
- Podlehnete touze a dáte si nějaký pamlsek.
- Místo spánku jste ponocovali.
Takové situace prostě ve vašem životě nastanou. Nejednou „selžete“, nebo neodoláte a uděláte „chybu“. Proč o tom píšu? Protože někteří lidé berou hubnutí mantinelisticky. Černobíle.
- Dodržuji dietu? Jsem super, daří se mi.
- Dal jsem si jednu sušenku? Selhal jsem na celé čáře, je konec. Mohu to celé zabalit.
Takový přístup je častý právě při držení různých diet. Chudinka se řídí nějakým nesmyslným stravovací systémem a začíná toho týrání mít dost. Pak si dá s kamarádkou jednu-dvě kremrole. Pod záminkou výkřiků „selhala jsem“ může přejít k „všechno je marné“ až po „už to nemá cenu“. Přestane držet dietu, když už přece měla ten větrník, tak by to přece i tak nemělo smysl. Nebo ano?
My se podíváme na věc trochu střízlivěji. Budeme k sobě velkorysí. Občas chybovat je zcela normální. Nejen ve stravě. I v práci, či v mezilidských vztazích. Netřeba se dívat na selhání. Hodnoťte celkový průměr. Za týden sníte 35 jídel. Pokud si v neděli dáte jeden zcela nevhodný oběd u rodičů, nic se nestane. Je to chyba na úrovni tří procent. To je zanedbatelné.
Jednoduše předem počítejte s tím, že vaše cesta nepůjde nikdy zcela přímo kupředu. Pokud s tím předem počítáte, nezaskočí vás to. Není to selhání.
Pozor ovšem na výmluvy. Velkorysost je fajn. Jen ji nepoužívejte jako předem připravenou výmluvu.
Pokud po týdnech výborně odvedené práce náhle „selžete“ a sníte něco nevhodného, je to normální chyba. Pokud se den nebo dva dokonce nevíte ovládnout, i to se stává. Žádné výčitky. Co nejdříve se zase vraťte ke správnému režimu a vše bude v pořádku.
Ale pokud vám začne někde v hlavě plavat nápad že „Veselý v knize radí dělat výjimky a že se i tak nic nestane“, tak to není velkorysé, ale je to výmluva.
Jde o to, abyste se na chyby připravili, aby vás neodradily. Nejde o to plánovat chyby. Jde o to s chybami počítat, aby vás neodradily.
Stagnace přijde. Očekávejte ji. Nenechte se jí zmýlit.
Naplánujte si výjimky a dietní chyby
Možná se vám kdesi v mysli vynořuje nápad, občas si dát něco dobrého. Něco „zakázané“. Smí se to?
Je dosti časté, že lidé, kteří chtějí začít hubnout jako první zjišťují, zda se opravdu musí vzdát toho, co tak milují. Toho, co jim škodí. Toho, co z nich už jednou tlustých udělalo. Odpověď asi tušíte. Je výhodné se toho vzdát.
Pokud si jednou za měsíc dopřejete jednu výjimku, nic se nestane. Dokonce i když se jednou za týden, dopustíte „dietní chyby“ nic se nestane.
Výjimky jsou ale zákeřné. Obvykle se množí. Pokud si dnes dáte jeden koláček, je to výjimka. Zítra vás ale zláká dát si řízek. Vždyť jen za týden. Pozítří to bude keksík.
Zákeřné je právě to, že výjimka nemívá následky. Nevadí. Ani dvě výjimky. No proč ne tři? Postupně výjimky přibývají a zjistíte, že hubnutí jde pomalejším tempem. Pak se těžko brzdí, pokud jste si již zvykli „výjimkovat“.
Výhodné proto je pokud výjimky necháte výjimečnými.
Vytvořte si soukromý kupónový systém. Udělejte si na měsíc, například, 4 kupony. Budou pro vás symbolizovat „právo“ na výjimku. Použijte je kdy jen chcete. Jak chcete. Na konci měsíce je potřeba je zrušit, pokud jste je všechny nevyužili.
Takovým způsobem si v rukou necháte pocit, že pokud je třeba, můžete jíst i nevhodné jídlo. Kupóny zase zajistí, že to nebude často. Přece jen – měsíc to je 150 jídel. Pokud z nich 4 budou nevhodné, vaše hubnutí to neovlivní.
Sami vyzkoušejte, zda vám takový přístup vyhovuje.
Ideální je stravovat se zdravě trvale. Pokud velmi toužíte dát si výjimečně i méně vhodné jídla, nevadí. Nevadí, dokud to je opravdu jen výjimečně.