Jídlo je energie, i radost

Jídlo potřebujeme na to, abychom přežili. Z jídla se však časem stal rituál. Jídlo si spojujeme nejen s tím, že je třeba přežít.

• Jídlo nám chutná. Čím více nám jídlo chutná, tím snáze pak toužíme dát si i druhou porci, nebo častěji jíst.
• Jídlo mění náladu. Když zrovna jíme, nemůžeme být zároveň příliš naštvaní. Jídlo proto někteří lidé používají i na uklidnění, nebo na zahnání špatné nálady. Nebo jako výplň nudy.
• Jídlo je dnes po ruce. Tato vlastnost je vlastně nepříjemná – pokud totiž vidíte čokoládu, dostanete na ni chuť i když nejste hladoví. Pak je tu už jen boj mezi touhou a rozumem.
• Jídlo je rituál. Mnoho společenských akcí se koná u stolů. Pojídání je pak i slušnost i radost. Hlad, nebo potřeba jídla se v úvahu neberou.

Část obézních je obézních proto, že jedí příliš mnoho. Takový člověk jen vidí jídlo a již dostane neovladatelnou chuť a „musí“ jíst i když nepotřebuje. V tom nás účinně podporuje i reklama. Díváte se na televizi a vidíte ty krásné záběry jako z čokoládové tyčinky vylévají mléko. Jak šťastní a mladí jedí chipsy. Hranolky jedna jako druhá padají přímo do talíře. Kdo by nedostal chuť zamlsat si?

Proč se u obézních často objevuje tak neodolatelná touha jíst?

Nezdrželivost v povaze. Častým důvodem je něco, co se dá nazvat i jako rozmazlenost. „Chutná mi to, chci to a chci to hned!“ S takovým postojem si někteří lidé vynutí co chtějí. Časem si zvyknou na to, že to co chtějí se plní ihned. Nedovedou si představit, že by to bylo jinak. Může jít až o něco jako závislost na okamžitém plnění tužeb. Nezdrželivost se dá trénováním zmírnit.

• Nevhodné časy jídla. Jeden z nejčastějších důvodů obezity je vynechávání jídla. Přes den takový člověk téměř nic nesní. Nestíhá, možná dokonce má dobrý pocit že drží dietu. Večer je ale hlad tak nesnesitelný, že nezadržitelně sní všechno, co se dá. Přednostně čokoládu, nebo mastné slané věci.
• Nevhodné jídlo. Pokud si dáte sladkosti, po hodině a půl se objeví hypoglykémie a s ní krutý hlad. Hlad zaměřený přednostně na něco sladkého. Je snadné přestat se ovládat.
• Oslabení „vůle“. Ve stavu vyčerpání, po hádce, při pocitu smutku, nebo pokud jste se špatně vyspali, někdy najdete „útěchu“ v jídle. Někdo se jídlem uklidňuje, jiný si léčí depresi.
• Pokud si dáte 2 piva, máte v sobě více energie, než kdybyste si dali řádně jídlo. Ale tekutý chléb vás nezasytí. Alkohol oslabí vaši vůli a snadno se pustíte do celého pytle buráků nebo chipsů. Za večer pak není problém naládovat do sebe celodenní dávku energie.

Nejjednodušší recept na hubnutí tedy je: dodržte režim, který vám doporučuji.

• Jezte pětkrát denně (pokud je potřeba, tak i šestkrát denně) malé porce jídla se zeleninou. To způsobí trvalý pocit plnosti. Na nějaké sladkosti si ani nevzpomenete. Pokud vám je připomene reklama, nebo tchyně, lehce odoláte.
• Relaxujte a přiměřeně spěte. Odpočatý člověk má mnohem pevnější „vůli“, protože není vyčerpán.
• Pravidelně sportujte. S pravidelným pohybem se vám zlepší kondice a nálada. V dobré náladě snadněji řešíte konflikty a snadněji „odoláte“ lákavému no nezdravému jídlu.

Tato opatření vám pomohou účinně snížit návalové touhu po mlsání. Touha nezmizí. Pokud máte rádi salám, nebo větrníky, nic se nezmění. Opatření však zmírní naléhavost, s jakou jste po svém pamlsku toužili předtím a potom.

Asi nejhorší na tom jsou lidé, kteří se neumějí „ovládat“. Pokud máte v sobě jakousi nezdrženlivost, nebo rozmazlenost, máte problém. Může totiž jít io nějakou formu závislosti. Například od okamžitého splnění tužeb. Jednoduše, někteří lidé mají závislost v povaze. Někdy propadnou alkoholu, hazardním hrám. Jindy jsou závislí od partnera, nebo od jídla. Pokud tedy máte zkušenost, že nedokážete ovládat svou touhu jíst, poraďte se s psychologem. Může vám pomoci najít způsob, jak se můžete naučit tento stav zvládnout.

No a teď se už vyberme do kuchyně

Úvodem o jídle a vaření napíšu alespoň pár základních informací. Podrobně jsem o tom psal v knize Jak jsem zhubl 35 kilo. Abyste nenadávali, že vám stále jen vnucuji jiné své knihy, můžete si to přečíst i zdarma na mém webu www.chudnutie-ako.sk. Takže v této kapitole to projdeme jen telegraficky.

Vyvážená, plnohodnotná strava – co to vlastně je?

Na to by už obvykle uměl odpovědět jen málokdo.

Už proto, že pojem „plnohodnotná“ je spíše floskule, než smysluplné slovo. Je to v podstatě stejný slovní nesmysl jako fráze „naprosto dokonalý“. Pokud je něco dokonalé, tak není třeba použít slovo naprosto. Nikoho by nenapadlo říct, že komedie byla plně legrační, ani pohár plně prázdný. Na druhé straně tučné ženy asi rády slyší, pokud je někdo označí za plnoštíhlé.

Vraťme se k stravě. Problém je v tom, že „vyvážených“ musí být nečekaně hodně složek. Nic jednoduché to však není. Hlavně ze začátku to je opravdu těžké a většinu lidí to odradí. Obvykle trvá několik hodin, dokud všechny pojmy člověk nějak vstřebá, aby s nimi mohl začít alespoň trochu pracovat. Pak se tomu dá později i porozumět.

Udělám takový pokus. Zkusím to zjednodušit, jak se dá.

Podívejme se alespoň bleskově, co všechno ve stravě třeba „vyvážit“.

• Živiny. Aby byl vhodný poměr bílkovin, sacharidů, tuků, minerálů a vitamínů.
• Aby velikost každé porce byla přiměřená. Nikoli velká, ale ani malá.
• Časy jídla. Aby jídlo přicházelo pravidelně.

Pokud to rozdělíte takhle, tak rychle umíte říci:

• Jíst pětkrát denně způsobí pravidelný přísun vhodných dávek energie, které se v průběhu dne „utratí“ na život a provoz těla. Neukládají se jako zásobní tuk.
• Velikost porcí stačí poměrně malá, pokud jíte často.
• Pestré živiny dosáhnete kombinováním různých jídel.

Stravu tedy označíme za hodnotnou když má příznivý vliv na naše zdraví.

Za méně hodnotnou stravu obvykle považujeme takové potraviny, které naše zdraví příliš nepodporují. Fast food, sladkosti, slanosti, mastná jídla. Ostatně, je chronicky známo, že jídla jako řízky, klobásy nebo kremrole jsou nevhodné. Proč je tedy člověk 21. století stále tak ochotně kupuje? Protože jsou chutné.

Mezi vhodnou a nevhodnou potravou tedy často stojí jen chuť. Nepříjemné je to, že pokud si zvyknete na výrazné chutě a silné solení, velmi vám nebude chutnat ta „zdravá“ strava.

Co s tím? Tady je potřeba na nějaký čas zavést disciplínu. Pokud vydržíte takový měsíc až dva jen na vhodné stravě, vaše chutě se postupně přizpůsobí. Pak vám začnou chutnat i „obyčejné“ chutě, jaké má zelenina. No a kdyby ne? Pak si řekněte: Jíme proto abychom žili. Nežijeme proto, abychom jedli. Jídlo by mělo zůstat v pozadí.

• Neměli bychom ho vnímat jako hlavní životní radost.
• Neměli bychom mu věnovat příliš mnoho pozornosti.

Ideální je, pokud se dokážete smířit s tím, že některá jídla jsou nevhodné. A vzdát se jich. Cílem ale je, abyste později jídlo používali pětkrát denně jako chutný zdroj obživy. Neměli byste mu však v myšlenkách věnovat příliš mnoho prostoru.

• Při pojídání jen jezte. Nedělejte nic jiného. Nejezte u počítače. Nečtěte noviny. Raději jezte s rodinou, nebo přáteli, než sami.
• Obézní často jedí rychleji a hltavě. Požádejte partnerku, aby vás na to upozorňovala. Pocit nasycení se dostaví až po několika minutách pojídání. Pokud jíte rychle, předběhnete tento přirozený reflex.

• Komentáře k článku (0)