Cukr – náš zabiják
Kniha Cukr – náš zabiják má lákavý název, který u zkušeného čtenáře nevzbudí mnoho důvěry. I podtitul „Skrytá pravda o cukru, obezitě a nemocech“ připomíná spíš konspirační teorie, než seriózní knihu o hubnutí a zdraví. Autor Robert H. Lustig (Slovo Lustig v němčině znamená Veselý, takže skoro až můj jmenovec) zřejmě vsadil na bulvární název. Při názvu ale bulvár končí. Uvnitř knihy najdete jen seriózní a ověřené informace.
Je to jedna z nejlepších knih o hubnutí z posledního období. Přináší pohled nejen na metabolismus člověka, ale i širší možné souvislosti.
Zamýšlí se nad tím, zda obezita je vždy jen osobní volbou. Nechce, aby se vina za obezitu kladla pouze na samotného člověka, který je tlustý. Problém může být jinde než jen v přejídání, lenosti, nebo nedostatečné disciplíně. Hledá souvislost i se stavem životního prostředí. Upozorňuje na studie se zvířaty v zajetí (ZOO, laboratoře), které v posledních asi 20. letech začínají tloustnout. Nejsou krmena „lidskou“ stravou, ale stravou vyrobenou průmyslově. Kdovíjaké faktory vlastně zhoršují naše zdraví?
Upozorňuje, že je nečekaně mnoho lidí, kteří se jen těžko mohou stravovat zdravě. Popisuje to na oblastech, kde žijí chudší lidé. Finančně si nemohou dovolit kupovat čerstvé potraviny ani potraviny, které jsou jen málo zpracovány. V chudých oblastech pak nenajdete farmářské trhy. Výsledkem je, že v takové oblasti zkrachují obchody které by vhodnou stravu nabízeli. Zůstane jen levná, průmyslově zpracována a nezdravá strava. To jen uzavře kruh. Kdyby i v takové oblasti přišel obchodník s levnějšími a vhodnými potravinami, tito lidé často nemají ledničku. Nebo ještě častěji je to, pokud mají tito lidé několik zaměstnání a nemají čas uvařit si zdravě.
Zdá se, že nejhorší je na tom obezita u dětí, již jsou případy s obézními 6 měsíčními kojenci. Robert H. Lustig si klade zákeřnou otázku, proč by dítě mělo být obézní z mateřského mléka? Máme 6 měsíčnímu dítěti předepsat aby si hlídalo stres, spánek, kardio cvičení, vyváženější stravu a jídlo více vlákniny?
Z toho vychází úvaha, že naše biochemie může být hlavním problémem. Na ni ovlivňují i faktory, které se ovlivnit nedají. Teprve potom je ve hře naše chování, cvičení nebo volba jídelníčku na hubnutí.
„Když já nemám pevnou vůli zhubnout„
V druhé části knihy Cukr – náš zabiják se Robert H. Lustig zabývá tím, že nazout činnost i vůli řídí hormony. Lenost, pocit hladu, chuť změnit se, nedostatek soustředění … To vše není jen naším rozhodnutím. Je to řízené biochemicky. Pokud je narušena rovnováha některých látek v mozku, člověk se začne chovat jinak a nic s tím neudělá. Pokud se někdo nedokáže přimět k činnosti, může jít právě o tento problém. Psal jsem o tom v článku Motivace je určena i chemií v mozku.
Dále zde najdete výborné čtení o souvislostech mezi hormony.
- Pokud jste ve stresu, aktivuje se kortizol.
- Pokud jíte sladkosti, vylučuje se inzulín.
Tyto dva hormony pak spolu fungují tak, že inzulín určí, že se bude ukládat zásobní tuk a kortizol určí, kde ten tuk bude uložen. No pokud se vylučuje kortizol to samo způsobí i vylučování inzulínu. Tím se kruh uzavírá. Proto lidé ve stresu tak snadno přibírají.
Nebo pokud je nějaký problém s leptin, mozek nabude pocit, že je hlad a požaduje jídlo i pomocí pocitu silné touhy. To se spolu může proměnit na něco jako závislost na jídle. Tam pak vůle po zdravém životním stylu nestačí, protože mnohem silnější je vůle dát si ještě něco dobré.
V další části knihy Cukr – náš zabiják přebírá autor podrobněji stav zvaný metabolický syndrom. Vysvětluje, v jakých vztazích jsou zdravotní potíže k jednotlivým orgánům.
Hledá a nachází 4 hlavní problémové potraviny, které stojí v pozadí mnoha uvedených potíží:
- Trans-mastné tuky
- příliš mnoho bílkovin
- Alkohol (zejména pivo)
- Fruktóza (pokud je něco sladkého, je to fruktóza)
Po této části následuje část knihy, která se zabývá toxickým prostředím. Mluví o postupné degeneraci naší stravy. Lepší chuť = lepší prodeje a tak není divu, že potravinářské firmy prodávají to, co jim více vydělá.
Dříve se za problém považoval tuk a tak lidé jedli nízkotučné výrobky. Ukázalo se ale, že ty nejsou zdravé pro srdce. Navíc aby potravina bez tuku měla alespoň trochu chuť, je třeba přidat cukr. (Cukr se skládá z glukózy a fruktózy.) A tady se už dostáváme k hlavnímu podezřelému a to je fruktóza. Proč? Cukr se v těle v konečném důsledku zpráva jako sacharid a zároveň i jako tuk.
Fruktóza se metabolizuje jen v játrech. Navíc mnohem rychleji pohání procesy degenerace buněk. Jinými slovy urychluje degenerativní procesy jako stárnutí, rakovinu a úpadek poznávacích schopností. Pravděpodobně může být viníkem číslo jedna při metabolickém syndromu. Její výraznější a dlouhodobý nadbytek může způsobovat dovnitř, ale také zvýšit krevní tlak. Zvyšuje inzulínovou rezistenci. Jako protijed se dá nasadit cvičení a vláknina.
Nakonec přináší kapitolu, ko vy osobně můžete ovlivnit svou hmotnost do budoucna. Jsou to samí staří známí – už dříve ověřené rady. Žádné diety, paleo, či jiné módní směry. Jen stará klasika, pokud jste si před lety koupili některou knihu doktora Bukovského, už víte vše, co potřebujete. Takže jen telegraficky:
Jak změnit stravovací prostředí
- Kapitola o dietách. Aktuální a příjemně nezaujatá.
- Návod, jak číst etikety na potravinách.
- Jak najít cukr, který se výrobci snaží zamaskovat stále rafinovanější.
- Hledejte potraviny které obsahují málo cukru, hodně vlákniny, málo transmastných tuků a Omega6 kyselin.
- Jak jíst když nevaříte a jak jíst v restauraci.
Jak změnit své hormonální prostředí?
- Snižte inzulín (hodně vlákniny, málo sladkostí, cvičte, pravidelně jezte)
- Snižte ghrelin (pořádný spánek, výživné snídaně, krátce si zacvičte i vícekrát přes den pokud máte sedavé práci)
- Zýšte (zrychlíte) pocit sytosti (kousek čokolády půl hodinku před jídlem, zelenina před jídlem)
- Snižte kortizol (řešte abyste nebyli ve stresu a pravidelně cvičte)
Tyto zbraně proti obezitě tedy můžete vytáhnout a zasadit její pořádný úder. Kniha se čte velmi dobře a vyplatí se ji koupit. Knihu Cukr – náš zabiják si můžete koupit v knihkupectví.