Tajemství neúspěchu při hubnutí

Vraťme se nyní k těm nezdravým nebo nevhodným potravinám. Mají vysokou hustotu energie.

To znamená, že malé množství potravy dodá tělu velké množství energie. Pokud nechcete přibrat, museli byste takovéto potraviny sníst opravdu velice málo. A pak byste byli hladoví. Protože je tato potrava zároveň nevhodně složená, byli byste i podvyživení.

Dnešní běžná potrava je nabitá energií. Jednoduše jí sníte příliš, abyste se alespoň zasytili. Nicméně přibrali byste i z mála. To je rovnice na přibírání. Například takové cukroví. Na svátky se v mnohých domácnostech válí linecké cukroví. Jeden kousek má pár gramů – kdo by si nedal, je jich plný plech.

Asi osm kousků takového cukroví vám dodá tolik energie, kolik byste v průběhu hubnutí měli sníst za celý den. Nebo taková müsli tyčinka. Když ji zvážíte, má ubohých 60 gramů. Co to je? Nic. Jako psovi moucha. Ale dodá vám tolik energie, kolik by vám mělo stačit v průběhu hubnutí například na jeden oběd. Dokážete si představit, jaký hlad budete mít, když si dáte 60 g tyčinku? Vždyť za chvíli budete mít takový hlad, že se neovládnete a sníte opět něco nevhodného.

A právě tak se přibírá – když jíte nevhodné potraviny. Na váhu je jich velmi málo, ale dodají vám mnoho energie.

Hrubé chyby při hubnutí

Základem většiny chyb při hubnutí je hluboká neinformovanost. Jako příklad si vezměme ženu, která už léta postupně přibírá a přibírá. Stále s tím bojuje, téměř nepřetržitě drží různé diety. No a přitom – přibírá.

Je to podobný stav, jak v komunikaci. Klasickou komunikační chybou je postup, který se dá označit jako „více téhož“ ;.

• Například matka chce, aby si dítě po sobě uklidilo. Tak řekne ukliď. No dítě nereaguje. Znovu řekne „tak si už ukliď“ ;. Nic. Zvýší hlas a začne na uklizení naléhat. Po chvíli už křičí, ale dítě stále nereaguje – nač i? Už ví, že matka bude sice běsnit, ale nic nedosáhne.
• V hubnutí je to podobné. Žena se rozhodne zhubnout a tak začne méně jíst. Ale po pár týdnech se hubnutí zastaví. Tak se rozhodně ještě více omezit příjem živin a začne užívat laxativa (projímadla). Ani to nepomůže. Stále více se snaží potravu omezovat a přitom stále přibírá a chřadne.

Rozumné a zralé je zcela změnit taktiku, pokud předcházející nezabrala.

• Pokud je písnička bez nápadu, nepomůže jí pokud zvýšíme hlasitost reprodukce. Možná bude vtieravejšia, ale hudebně nás neobohatí více, než kdyby byla puštěna potichu.
• Pokud po dietě vždy stulpen, měl bych hledat chybu v období, dokud nedržím dietu. Asi se špatně stravuji. Nepomohou mi přísně hladovky na zhubnutí prokládané obdobími přibírání.

Většina lidí, co chtějí zhubnout se však nechce věnovat četbě knih o stravování, či snad učení se. Naivně si myslí, že oni to celé nějak obabrú. A stojí jejich to nejednou hodně peněz, které zaplatí za pochybné léky. V horším případě si poškodí zdraví po aplikování rad, které slyšeli od sousedky, nebo četli v časopise.

Bohužel nejednou se stává, že lékař ženě doporučí určitý druh redukční diety a životosprávy a ona si navzdory odborné řadě nasadí jinou, zcela nesmyslnou dietu, kterou slyšela od kamarádky. A pak se diví.

kusé informace

Typickými chybami jsou pokusy zhubnout založeny na mlhavých informacích. Někde v časopise narazí takový chudnutiachtivý občan třeba na (reklamní) článek o tom, jaká úžasná je vláknina. Že její pravidelné užívání sníží cholesterol, zlepší zdraví, vede ke zhubnutí, navěky zruší pocit hladu, odstraní rakovinu a – kdoví – možná člověk získá i některé nadpřirozené vlastnosti. Reklama už je taková. Musí být sugestivní.

Není divu, že pak si vlákninu koupí stovky žen, které touží zhubnout a začnou se jí cpát. Samozřejmě že nezhubnou – vláknina sama o sobě nemá šanci. Dokonce pokud jí užijí zbytečně mnoho, připraví se o mnoho důležitých látek, protože příliš mnoho vlákniny na sebe naváže i látky, které jsou pro zdraví nutné – například minerály. A tak užívání vlákniny jako izolovaný pokus o zhubnutí může ublížit. Na balíčku vlákniny totiž výrobce slibuje, že vláknina sníží pocit hladu. Pokud si ji však dáte, tak vám sama o sobě hlad nesníží.

Funguje to, pokud si dáte vlákninu s bílkovinami a hodně vody – pak je šance, že o hladu nebudete delší dobu vědět. Ale na to není třeba kupovat vlákninu v tabletách. Stačí 3 rajčata, půl tofu sýra a sklenici vody …

Strach z tuku

Další klasickou chybou je strach z tuku – vychází z pravdivého tvrzení, že tuk má nejvyšší energetickou hodnotu a proto by jeho příjem měl být nejvíce kontrolován. Tlustá žena však tuto větu v dychtivé snaze rychle zhubnout přečte jako „nejíst tuk“ ;. Vždyť to nakonec podporuje i reklama! Jogurty s 0% tuku – skvělý prodejní artikl.

Ale tuk je pro zdraví a to i pro hubnutí zcela nezbytný. I při redukční dietě ho nutně musíte přijímat, jinak hubnout nebudete. Navíc tuk je nezbytný i pro příjem některých vitamínů. Proto je vhodné denně pít, nebo jinak užívat (tepelně neupravený) olivový olej. Nebo raději různé druhy olejů. (Lněný, rybí …) Vyhýbat se třeba jen živočišnému, nasycenému tuku. Dokonce i nasycený tuk je nutný, takže vyhýbání se neznamená vyloučení.

Strach ze sacharidů

Další „klasika“; jsou sacharidy. Veřejné mínění na téma hubnutí je dodnes mrzačení Atkinsova dietou, při které se nepapajú sacharidy. Klasicky nesmyslný přístup lze vidět u mnoha žen, které zoufale chtějí zhubnout. Striktně si zakáží pečivo, přílohy, koláče, luštěniny, protože se bojí sacharidů. To jim však nebrání, aby si dali pomeranče – nemají totiž na sobě nalepené výživové hodnoty a jsou pěkné oranžové …

I sacharidy jsou však při hubnutí nutné, organismus z nich čerpá energii. Je však třeba prostudovat si glykemický index potravin. A to se už mnohým nechce. Pak se diví, že mají záchvaty chuti na sladké.

Čím méně tím lépe

Velmi častý problém bývají diety zaměřené na snížení energie. Klasický příklad chybné strategie typu „více téhož“ ;. Na tomto principu je nejednou založen i rozvoj mentální anorexie. Neboráčka si odvodí, že čím méně sní, tím více zhubne. A proto začne omezovat přísun potravy, nejednou pod 3000 kJ za den. Začne hubnout a to se jí líbí. Ale po pár týdnech se hubnutí zastaví. Asi jím hodně – pomyslí si a ještě více přiškrtí příjem energie. No ani to nepomáhá, ne a ne zhubnout. Hlad už však je nesnesitelný. Po nějakém čase taková žena (i muž) najednou neodolá a něco sní. A šup kilo na váze nahoru. To ji tak znechutí, že rezignuje na diétovanie a za pár týdnů je na staré hmotnosti, tlustější a nespokojená.

Tělo nechce hubnout když je nedostatek. Šetří zásoby a raději „žere“; vlastní svalovinu. Hladovkové hubnutí je proto nejen neúčinné, ale i nebezpečné. Velká část úbytku hmotnosti je na úkor svaloviny (prosím, myslete na to, že i srdce je sval!) Takže po přibrání na „původní“; hmotnost přibude více tuku, než bylo před hubnutím. Jen ruce a nohy budete mít jako párátka a mezi nimi obrovitánskou Sádlová kouli. Jako panáček z kaštanu.

Toto je bohužel zákonitost. Kdo hubne podle zkreslených rad různých rádoby celebrit, má smůlu. Ztratí čas, nejednou zdraví. Co však je nejhorší, že po dlouhém utrpení navíc přibere víc, než měl předtím.

Chcete zhubnout? studujte

Vím. Zoufale se vám nechce slídit po internetu a učit se o hubnutí a pojídání. Ale je to jen otázka úvahu. Studium vás připraví o trochu času, ale to, co se naučíte vám umožní zhubnout. Pokud si to celé nenaštudujete, ztratíte spoustu času neúspěšnými dietami av závěru budete tlustší …

Přestaňte hubnout. Zhubněte.

Říkáte, že je to příliš složité, že se vám nechce učit? OK. Pak dále plaťte za pochybné léky, hladujte, užívejte projímadla a trpte nesmyslnými dietami. Vaše hmotnost bude stále vyšší a zdraví stále horší. Váš metabolismus bude stále pomalejší a díky tomu přiberete už i při pohledu na krémeš. Pamatujte si dodnes platné pořekadlo: komu není rady, tomu není pomoci. A rada zní – učte se o stravování a obezitě. Co nejvíce az co nejrůznějších zdrojů. Jinak je vaše šance zhubnout prakticky nulová.

• Komentáře k článku (0)