Oblek z minulosti

Při úklidu jsem objevil starý oblek z roku 2000. Podívejte se, jak mi sedne.

Focené v roce 2012, hubnul jsem v letech 2003 a 2004. Obávám se, že bych ho asi měl dát potřebným. Ale kdo takto obézní je ve skutečnosti potřeba?

Tento oblek byl zahrabaný vzadu ve skříni možná 10 let, i jsem zapomněl že ho mám. Pás na nohavicích má 125 centimetrů. Je to zajímavé.

Chtěl jsem dobře vypadat

Když jsem ho kupoval, chtěl jsem na jednáních vypadat dobře. Vůbec jsem si neuvědomil, že jsem obézní a už tím ztrácím body, které žádný oblek nevyžehlil.

Když se na to zpětně rozpomínám, začínám si uvědomovat, že jsem se dost dlouho považován za problémově tučného. Věděl jsem, že nějaké ty kila jsou nahoře, ale měl jsem pocit, že se to skryje, že to zas až tak nevadí. Je zvláštní, že ani zdravotní potíže které jsem už měl jsem si nedával do souvislosti s obezitou. Je to asi lidské, že pokud se nějaký proces děje pomalu, máme tendenci nevnímat ho.

Dnes setkávám zdobených tučných

Dnes se mi často stane, že potkávám tučné ženy i muže. Asi jsem už starý a mrzutý. Ale všímám si některé znaky:

  • drahé oblečení
  • Tetování nebo piercing
  • módní doplňky
  • Skvělý účes, nebo upravené nehty

To vše signalizuje že tito lidé se také chtějí v společenském hodnocení umístit výše. Chtějí dobře vypadat, zjevně chtějí mít i sami ze sebe dobrý pocit. Problémem je jen to, že

  • drahá sportovní mikina nesedí pěkně na velkém břiše,
  • sexy legíny ztrácejí část kouzla, pokud jsou oblečené na slonici,
  • ani nejdražší šperk nic nezmění na faktu, že zdobí slaninu.

Je to asi dáno dobou. Žijeme v konzumní společnosti a začínáme si zvykat na pravidlo

Koupit se dá všechno, tak kupujme

Toto pravidlo bohužel není zcela pravdivé. Jsou věci, které se koupit nedají. Jakousi náhodou jsou to poměrně důležité věci v našem životě. Koupit se nedá:

  • vzdělání,
  • znalosti a dovednosti,
  • kondice,
  • disciplína …
  • … A mimo jiné ani láska.

To je právě nepříjemné, protože právě tyto věci rozhodují io tom, jak spokojeně si můžeme užívat to, co jsme si koupili. Marketing do nás vpálil představu, že pokud něco chceme, je třeba jít do obchoďáku. Když vyjdeme ověšeni igelitkami, budeme šťastnější. To je možné. Podněty v obchodech jsou pestré a dovolí nám na chvíli pozapomenout, že do obchodního centra jsme vlastně šli s pocitem nespokojenosti.

Cesta menšího odporu

Je to v naší přirozenosti. Pokud se něco dá udělat jednodušší, přirozeně nás to táhne takovým směrem.

  • Měl bych se učit, ale lehčí je dívat Facebook …
  • Bylo by rozumné dát si tofu, ale když je zde nyní ten krémeš …
  • Asi by bylo dobré jít na trénink, ale dnes je v nákupáku výprodej …

Podobných příkladů má každý asi hned několik. Jednoduše čas plyne a pokud máme na výběr, rádi si vybereme příjemnější cestu. I kdyby směřovala špatným směrem.

Chcete-li zhubnout na břiše, pak to chce udělat hned několik nepříjemných zásahů do životosprávy. Nestačí jednou. Trvale.

Nepříjemné je to, že dodržovat nějakou disciplínu je namáhavé. A co napíšu dále myslím vážně, bez žertů a skryté ironie.

Vyčerpání oslabuje

Vím, že to víte. Pokud půjdete kácet dřevo, unaví vás to. Pak už nebudete zvládat ještě dělat něco jiného. Ani zvládat, ani nebudete mít chuť. Proč takovou banalitu vlastně vůbec píšu? Protože vyčerpat se dají i psychické zdroje. Pokud se, například, vyhýbáte jedení dortu zatímco ostatní si pochutnávají, vyčerpává vás to. Je to psychická námaha. Pro někoho menší, pro někoho nesnesitelná.

Počítejte proto s tím, že pokud jste se rozhodli shodit z břicha, bude to namáhavé. Proč sem píšu takovou banalitu? Vraťme se k příkladu s kácením dřeva. Co byste udělali po pár hodinách kácení? Šli byste si odpočinout. Možná zdřímnout. Podobně počítejte s relaxací i při hubnutí.

Jak shodit z břicha a neunavit se?

Cesta nevede přes odpočinek. Práci se nevyhnete. Musíte si vůli poněkud namáhavé. Upřete si pamlsky. Dohlédněte na dodržení režimu. Nicméně počítejte s tím, že tato omezení podstupujete s vědomím, že to JE namáhavé.

  • Víte proč to děláte (chcete zhubnout z břicha a to bude odměna)
  • Víte že je to namáhavé (i nehotové touha je námaha, často velmi tvrdá)
  • Proto podnikněte kroky, které budou námahu kompenzovat.

Po sportu je dobré nechat tělo odpočinout a také se dobře vyspat. Po psychické námaze je dobré dát „hlavě“; něco příjemné jako protihodnotu. Málokdo ví fungovat tak logicky, že by se odměnu považoval fakt, že v budoucnu bude mít menší břicho. Proto je důležité vytvářet si zdroje podnětů, které vás potěší již dnes. Zvládli jste přesvědčování u prarodičů a nedali jste si řízek s bramborovými plackami? Skvělé. Všichni víme, že byly jistě výborné a velmi jsme si je chtěli dát. No vydrželi jsme. Co si následně udělíte jako odměnu?

Odměna by měla být reálná. Něco na způsob duchovní potravy. Něco, při čemž si vaše „vůle“; odpočine.

  • Dobrá zábava,
  • příjemný zážitek,
  • radost,
  • sex,
  • duchaplné myšlenky,
  • posezení s příjemnými lidmi …

Cokoliv, co vám dá dobrý pocit, spokojenost. Pokud si představíte, že za den si dáváte někde do pomyslného deníčku plusy a minusy, měli by být vyvážené. Pokud to, že jste si nemohli dopřát dukátové buchtičky je velké červené mínus, měli byste najít jinou událost, kterou si zapíšete jako velké plus. Možná dobrý vtip, nebo srdečný rozhovor. Ale váš součet plusů a minusů za daný den by měl být pokud možno dříve vyvážený.

To je cesta, jak můžete dlouhodobě hubnout z břicha a nehrozí, že to už zakrátko vzdáte. Později, když už budete mít výsledky vás to udrží v režimu, abyste nepolevili.

Pridajte komentár: