Dnes nemohu hubnout…
Čím méně se nám do nějaké činnosti chce, tím snadněji a raději se necháme zlákat jinou činností, jen abychom se vyhnuli nepříjemné povinnosti. Možná to znáte sami. Měli byste napsat nepříjemný dopis, ale najednou si uvědomíte, že namísto toho už půl hodinu uklízíte poličku. Neupratujete ji sice rádi, ale je to lepší, než psát …
Podobně se může způsobit popáleniny i vaše odhodlání zhubnout. Při hubnutí musíte dodržovat určitý režim:
* Jíst celkem pravidelně
* Konkrétní druhy jídel
* Menší porce než byste snědli, kdybyste
* V pravidelných intervalech se věnovat nějaké, prepytujem, pohybové aktivitě
To vše je nepohodlné, nepříjemné, nepopulární. Obzvlášť pro člověka, který byl tučný a zpravidla miloval právě své pohodlí a luxus.
Tlustý člověk nejednou právě pohodlí a jídlo lze miluje víc, než své zdraví a život. Ví, že obezita mu ubírá výkonnost, že budou velmi pravděpodobně následovat nepříjemné nemoci. Toto vědomí však většinou nestačí na to, aby si tlustý člověk řekl „dost“. Okamžitý prospěch je mu důležitější než budoucnost. „Řízek teď“ je lepší, než „nemocnice potom“. Je to něco podobného, jako půjčka. Teď si trochu užijem nad poměry, pak budu draze platit. Jinými slovy: nyní si dobrovolně připravuji peklo v budoucnosti.
Vraťme se k záměru zhubnout. Když se už tučný rozhodne na sobě pracovat, stále jej to láká vrátit se do starých kolejí. Rád využije každou „legální“ cestu, která umožní porušit své vytyčené cíle pod vhodnou záminkou. Pokud máte nadváhu, možná vám některé z následujících výroků budou povědomé … :-)
* Snídaně dnes nestihnem, lebo už musím jít do práce.
* Káva bez cukru a smetany mi fakt vůbec nechutná …
* Nemohu pít tolik vody, lebo ma z nej nadouvá. Nejde mi dolu krkem.
* Teď si dám větší porci a pak nepůjdu na svačinu.
* Pokud tento koláč nesním, zkysne. To by byla věčná škoda.
* Nemohu si jídlo vážit, i tak mám teď dost jiného stresu.
* Dejte mi pokoj s hubnutím, mám i vážnější starosti. Máme frmol.
* Dnes nemohu jít cvičit, protože čekám na telefonát od zákazníka.
* Pokud je člověk spokojený, nevadí, že je tlustý. A já spokojený jsem …
* No dojedz to už, ať můžu umýt talíř.
* Držím sice dietu, ale výjimečně bych možná mohl …
A podobně. Výmluvy, konfabulácie, nesmysly. Tak často odsouvá do neznáma věci, které jsou důležité. Ano, mnohé z toho, co by měl změnit obézní člověk je nepohodlné a nepříjemné. Není divu, že se tomu většinou každý brání.
Musel by změnit to, na co si zvykl a co považuje za dobré.
Proč ne? Ale ne dnes. Snad zítra. Výmluva se najde vždy.
Katerina 12. července 2011
To jsou všechno moc hezké řeči.Ale co takhle- 30 let jsem málo jedla a udržela si váhu kolem 65 kg.dnes je mi 47 a jsem tlustá otočilo se to proti mě jím 1-2 denně a organismus si to začal ukládat .Vím že když budiu víc jíst a častěji půjdou kila dolů ale donutte se po 30 letech jíst když nemáte hlad???????Ani si člověk nevzpomene na nějaké jídlo taky sem tam nejím vůbec přes den nevzpomenu a večer to přece nemá smysl cpát se na noc ,ráno mi to třeba nevyjde tak až odpoledne nebpo až dostanu hlad.
Tomu já říkám problém .
Není pravda že kdo nejí Hubne.
Miro Veselý 12. července 2011
Katerina jsme rovesníci. Znám, jak drastické je v našem věku něco změnit. Bolí to. Nedaří se. Děláme chyby. Ale změna přesto možná je.
Problém našeho věku je právě to, že ať jsme již dělali cokoli, nyní nám začíná klesat potřeba. U zdravého člověka stačí prostě ubrat z porcí a vše je v pořádku. U tebe však ubrat nelze. Musíš začít jíst 5 krát denně, normální porce i za cenu, mírného nabrání kil. A nejlépe, jestli se poradíš s lékařem. Ale nepravidelné jezení je naprosto spolehlivá cesta k masivní obezitě.