Zvyk určuje množství jídla

Zvyk vás nepustí. Od dětství vidíme, jak vypadá „běžná porce jídla“, jaký tvar má krajíc chleba. A tuto míru pak budeme dlouhou dobu napodobovat.

Ale copak je to za míru – krajíc chleba? Je to jen řez chlebem. V závislosti na průměru bochníku, druhu chleba a toušťky řezu může mít krajíc 25, ale i 250 gramů. A pořád je to jedna porce.

Namazat máslem, naukládat sýr, zabalit svačinu. Nezvážit. Jinak bychom zjistili, že i tloušťka másla je něco, co máme zafixováno z dětství. Na chléb se da střídmě rozetřít 5 gramů, nebo poctivých 50 g.

Stejně relativní je množství a druh sýrů a pomazánek. A tímto způsobem „porce jídla“ s názvem jeden krajíc chleba s máslem a sýrem může mít přitažlivých 600 kJ, což společně s jednou mrkví může být celkem vhodná svačina.

Stejně tak ale může mít 3000 kJ, což je porce, po které si máte chuť zdřímnout a také přibíráte.

6 důvodů, proč přestat jíst jídla starých matek

Hlavní příčinou obezity je dnes nepravidelná strava. Hned na to nasedá fastfood a různé pamlsky. Teprve pak se můžeme podívat na „jídla starých matek“ ;. V dnešním článku tedy nebudu řešit příčiny obezity, ale praxe během hubnutí. Jakmile totiž začnete jíst pravidelně a vhodné jídlo, budete hubnout.

Mnoho lidí má pak ale problém – co vlastně vařit? Zejména starší lidé mají dokonale zažité mnohé jídla a nevědí jednoduše změnit recepturu. A nedivím se jim. Klasická jídla jsou nejlepší tehdy, když se udělají poctivě. Ze surovin, které tam patří. Pokud začnete škrtit sůl, tuk a cukr, už to není ono.

Odlehčené verze klasiky jsou na zvážení

Ano, dá se udělat lehčí verze svíčkové na smetaně. Knedlíky mohou být celozrnné, v omáčce se vynechá smetana. Je to jako při volbě prezidenta – tam musíme volit menší zlo. V kuchyni však máte možnost chovat se i rozumnější. Zvolte jiná jídla, než na jaké jste dosud byli zvyklí. Odlehčené verze jídel sice jsou „dietnější“; ale často nejsou žádnou chuťovou revolucí. Navíc ani po značném odlehčení nemusí stále být „zdravé“; ani vhodné.

• Vepřo – knedlo – zelo,
• dukátové buchtičky,
• rizoto,
• smažený řízek se salátem,
• guláš s knedlíkem,
• halušky na různé způsoby,
• palačinky, pařené buchty, pirohy
• nudle s mákem,
• placaté maso s rýží a hnědou omáčkou (UHO)
• smažený sýr, hranolky, majonéza …

To jsou běžné příklady jídel, jaké zde jíme po celá desetiletí. Zahuštěné omáčky, v nich kolínka a podobně. Takto se děti krmí ve školách dodnes, stejný scénář je i v závodním stravování. Nic o středomořské stravě v těchto zařízeních ani neuslyšíte, protože by to chtělo změnu ze strany kuchařů, lepší rozpočet a často by to strávníci i tak nechtěli.

Tyto jídla zpravidla mají při hubnutí mnoho problémů a proto vám doporučuji zcela se vzdát pojídání staré klasiky. Dnes si povíme o tom, proč nedoporučuji klasické vaření při hubnutí. Pokud, tak pak jen občas.

1. Známe velikost porce

První problém je, že máme dost přesně zafixováno, jak asi takový maďarský guláš má vypadat. Velikost talíře, počet knedlíků. Taková porce musí být, pokud bude menší, nebude se vám líbit. Porce je totiž za ta léta ustálená. Ne náhodou je taková, aby naplnila průměrné břicho.

Tady nejde o plnění břicha vhodným množstvím energie, ale pouze objemově. Jedna pařená buchta vám nepostačí a pokud si je dáte čtyři, tak to už opravdu bude čistý výkrm.

2. Zpravidla nestačí „polporcia“;

Tato jídla jsou často navrženy více s ohledem na cenu, nebo na chuť. Vznikaly v době kdy maso bylo dražší a tak velkou část tvoří příloha. Nic proti tolika sacharidů – pokud jedete kácet dřevo, sejdou se. Ale pokud jdete k počítači, přiberete.

Prvním nápadem při hubnutí pak může být dát si „polporcie“ ;. Méně všeho a bude klid. Klid bude, ale obvykle prostá polovina jídla má dva problémy:

• nezasytí vás
• neobsahuje vhodný poměr živin, něčeho sníte příliš málo

Polporcie klasických jídel tedy nebývají dobrý nápad.

Někdy by se to ale dalo vypočítat. Neudělat to formou poloviční porce, ale na talíř dát přiměřené a správné množství jednotlivých složek. To však chce už dost zkušenou ruku, abyste odhadli jako má taková porce vypadat. Bude to asi o něco více masa, méně přílohy a mnohonásobek zeleniny – ve srovnání s běžnou zvyklostí.

3. nevyvážené živiny

Bohužel, mnoho jídel ani v normální porci neobsahuje vyvážené živiny. Asi všechny sladká jídla jsou příliš vysoko sacharidové. V české kuchyni narazíte i na vysoký podíl tuku.

V jedné porci se jen tuku zpravidla objevuje několikanásobně více, než by bylo vhodné. Při hubnutí by měl být celkový tuk v jedné porci všeho co sníte lehce nad 10 gramů. Převážně by to měl být tuk jako olivový olej, nebo oříšky. V Slovenská jídle se ale pracuje s máslem, smetanou, margarínem (nej, ale fakt nejlevnějším a nezdravým), slaninou, vepřovým sádlem a podobně. Tyto tuky mají jiný profil mastných kyselin. Méně vhodný.

Nenaleťte senzačním fámám o tom, jaké super hyper zdravé je máslo, zda vepřové sádlo a jako cholesterol z jídla neškodí. Kdyby to i hned byla pravda, po jídle v němž na jednu porci je 30 až 40 gramů tuku jednoduše přiberete – pokud to tedy není oběd poté, co jste celé dopoledne sekali dříví a odpoledne jdete sekat trávu.

4. Nevhodné suroviny řídící se podle chuti

Slovenské jídla jsou mimořádně chutné. Jen se zeptejte, co kuchař dává do hrnce a proč. Dá máslo, protože to dá nejlepší chuť. Dá smetanu, aby jídlo bylo lahodnější. Přidá škvarky, protože „bez nich se halušky takie nijak“ ;. Jinými slovy tato přísada je chutná a proto ji tam dáme. To už se sype cukr do těsta.

Bohužel často právě ty nejchutnější přísady v jídlech způsobují, že takové jídlo má méně příznivý vliv na naše zdraví.

Zkuste si ostatně zvážit suroviny třeba na nudle s mákem. Energetická hodnota bude na stropě.

5. Chuť svádí dát si Duplo

Nuž a ta skvělá chuť také vábí, abyste si ještě přidali. Vždyť je to tak dobré. Tak se neondejte a dopřejte si Duplo! Tak vám řekne prajna kuchařka. Jenže už první porce jídla byla větší, než bylo třeba.

6. Kombinace často uspí

Nuž a poslední mrzutá věc je, že velké procento těchto jídel vás uspí. Dáte si je na oběd a pak 2 hodiny trpíte nepřekonatelnou touhou si zdřímnout. V kanceláři se to možná dá. Horší pokud řídíte, nebo jste ve výrobě. Riziko vzniku chyb a celkově nepříjemný stav únavy po jídle je klasika a znáte to pokud se stravujete v závodní jídelně.

To se organismus snaží ze zažívacího traktu co nejrychleji vyprostit ty množství živin. Krev je přesunuta do žaludku a ostatní tělesné funkce mají pauzu.

To jsou nejvážnější argumenty proti běžné stravě

Během hubnutí je proto lepší podstoupit nepohodlí. Naučte se „rozbít“; potraviny na živiny jako bílkoviny, sacharidy a tuk. Stačí když na to využijete potravinové tabulky. Pokud si totiž podle těchto čísel „poskládáte“; nová jídla, vytvoříte si i nové návyky. Pokud si několik krát odvážíte chléb, sýr, či ovesné vločky, zapamatujete si, jaké množství to zhruba je.

Už po pár pokusech se na vážení potravin můžete vykašlat, protože vhodné množství prostě odhadnete. Věřte tomu, že poměrně přesně. Tím, že si poskládáte své vlastní, jednodušší jídla, naučíte se i na jejich nové velikosti a chutě. Brzy si je oblíbíte.

Na závěr ještě jeden tip

Odlehčené verze jídel jsou mimořádně zrádné. Jsou totiž iluzí. Pokud dáte méně smetany, jídlo sice opravdu bude méně výživné. No zpravidla bude stále mimořádně výživné. No pocit, že jde o „lehčí“; potravinu způsobí, že jí člověk sní dvojnásobek. K tomu vám už pak nepomůže ani kácení dřeva.

• Komentáře k článku (11)